Aktuální znění zákona o DPH najdete pod číslem 235/2004 Sb. Tady je přehled hlavních změn, které platí již od 1. ledna 2025.
Změny ve výpočtu obratu
Dosud platilo, že pro výpočet obratu, který slouží jako rozhodná částka pro povinnou registraci k DPH, je obrat za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců. Nově se však obrat bude sčítat v kalendářním roce a zavádí se dvě posuzovaná pásma:
- roční obrat je v rozmezí 2 000 000 Kč až 2 536 000 Kč (tato částka odpovídá přepočtu 100 000 EUR) povinná registrace od 1. 1. následujícího roku;
- roční obrat přesáhne hranici 2 536 000 Kč – povinná registrace ihned, tedy s platností od následujícího dne po překročení této hranice. Přihlášku plátce DPH musí být podaná do 10 pracovních dnů ode dne překročení obratu.
Zjednodušení self-billingu
Pokud dodavatel poskytnete svému odběrateli plnou moc, může sám odběratel vystavovat daňové doklady jménem dodavatele, rovnou je přijímat a lépe si tak hlídat jejich splatnost. Tato možnost v zákoně o DPH existuje již nyní, s novelou by však mělo dojít k výraznému zjednodušení.
Změny u nároku na odpočet
Jednou z nejvýznamnějších změn je zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH ze 3 let na 2 roky. Nárok se může uplatnit pouze do konce druhého roku, který následuje po kalendářním roce, v němž nárok na odpočet vznikl. Zkrácení lhůty se uplatní na doklady se zdanitelným plněním od 1. 1. 2025 výše a nevztahuje se na plnění v systému reverse charge.
Další důležitou změnou je možnost ztráty nároku na odpočet DPH, pokud dluh vůči dodavateli nebude včas uhrazen. To si žádá revizi splatnosti ve smluvních vztazích a zajištění, že při zpracování daňových přiznání je datum splatnosti řádně zohledněno. Nově budou plátci DPH evidovat splatnost závazků. Pokud některý zůstane neuhrazený déle než 6 měsíců, odběratel z něj bude muset vrátit odpočet daně.
Majetek vytvořený vlastní činností
Pokud je v rámci podnikání vytvořen dlouhodobý majetek, jedná se o zvláštní kategorii, pro kterou nyní platil nárok na odpočet DPH pouze v částečné výši. Novela navrhuje zrušení současných komplikovaných pravidel a upřesnění rozsahu nároku na odpočet daně u majetku pořizovaného v průběhu několika let.
Úpravy lhůt
Novela pracuje s návrhem prodloužení lhůty pro opravu základu daně ze současných 3 let až na 7 let.
Naopak lhůta pro uplatnění odpočtu daně v aktuální délce 3 let by se měla zkrátit na 2 roky. Odpočet daně na základě vrubopisu pak bude možné uplatnit jen v průběhu 12 měsíců.
Nově bude nutné provádět opravu základu daně i po zrušení registrace plátce, a to až sedm let po deregistraci. I jako neplátce tedy bude třeba umět upravit základ daně u historických plnění.
Zdanění převodu stavby
U nových staveb se bude zdaňovat pouze první převod dokončené nemovitosti, pokud k němu dojde do dvou let od jejího dokončení (účinnost této změny se očekává od 1. 7. 2025). Původní lhůta pro zdanění se tak zkracuje z pěti na dva roky. Cílem je, aby se převod nemovitosti zdaňoval pouze jednou (v okamžiku prvního prodeje).
Podstatná změna stavby
Mezi podstatné změny staveb nyní spadá např. přestavba rodinného domu na penzion, výstavba výtahu na fasádě domu nebo přístavba dalších podlaží budovy. Novela zákona přinese nové určení, co vše se podstatnými změnami rozumí.
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v roce 2024 rozhodl, že pozemek, na kterém jsou pouze základy stavby, se pro účely DPH považuje stále za „stavební pozemek“ a ne za část budovy? Důvodů je hned několik:
- základy nejsou obydlené – a pro účely DPH je klíčové, že teprve „obydlení“ (tedy, když je budova použita k účelu bydlení) znamená přechod stavby do oblasti spotřeby;
- základy neznamenají dokončení stavby – vybudování základů je pouze příprava pro stavbu na pozemku, ale samotné základy ještě nejsou budovou;
- základy slouží pouze jako podpěra pro budovu, ale samy o sobě nejsou považovány za budovu.
Rozlišení pozemku a budovy z pohledu DPH má vliv zejména na výši zdanitelného plnění a osvobození od DPH. Rozsudky SDEU jsou platné pro všechny členské státy EU.
Nové formy vratky daně
Novela zákona by měla rozšířit případy, kdy bude možné požádat o navrácení daně – například u bezdůvodně zaplacené daně poskytovateli, který odmítá její vrácení.
Dále půjde o vratky daně zahraničním osobám, u kterých se aplikuje princip vzájemnosti (seznam těchto zemí zveřejní MF ve Finančním zpravodaji) nebo při pořízení zboží z jiného členského státu EU.
